Genetická bezrohost u plemene charolais

Genetická bezrohost u skotu vznikla jako spontánní mutace v lokusu bezrohosti, která byla postupně u některých plemen fixována a dostávala se stále více do centra pozornosti chovatelů některých plemen (masný simentál, charolais).


Znalost statusu bezrohosti je jedním z výsledků, které chovatel obdrží s každým GD SCANem, což je samozřejmě zajímavé především u bezrohých zvířat, jejichž rodiče byli bezrozí - chovatel tak bude vědět, zda jejich potomek je homozygot či heterozygot.

Genetická bezrohost vznikla jak již bylo zmíněno výše jako mutace v lokusu bezrohosti, tedy části DNA chromozomu 1, která ovlivňuje vznik a vývoj rohů. Na tomto lokusu byly pozorovány celkem 2 alely (formy genu):

dominantní alela P, která způsobuje bezrohost (převládne nad recesivní)

recesivní alela p, která způsobuje rohatost

To, že je bezrohost dominatní nad rohatostí, nám umožňuje relativně snadnou selekci: 

  • je-li zvíře bezrohé, musí mít ve svém genotypu minimálně 1 dominantní alelu P
  • zvíře se 2 dominantními alelami PP, označujeme jako bezrohého homozygota
  • zvíře s 1 dominantní a 1 recesivní alelou Pp, označujeme jako bezrohého heterozygota

Bezrohá zvířata označujeme velkým písmenem P, respektive PP. Ve Francii se dříve označovala jako SC = sans cornes, dnes i tam však přešli k označení P. Genotyp rohatých zvířat (u nás označovaných jako R = rohatá, v anglicky mluvících zemích jako H = horned) je potom pp, běžně se však nikde neznačí ani nezapisuje. Rohaté zvíře nemá u jména žádné označení.


V následujících tabulkách uvidíte varianty kombinací bezrohých a rohatých rodičů a bezrohost u očekávaného potomstva:


1. Jeden rodič rohatý pp, druhý bezrohý heterozygot Pp: Pp x pp

50 % potomků bezrohých (heterozygoti Pp) + 50 % potomků rohatých (pp)


2. Jeden rodič rohatý pp, druhý bezrohý homozygot PP: 

PP x pp

100 % potomků bude bezrohých - vše heterozygoti Pp


3. Oba rodiče bezrozí, oba heterozygoti Pp: 

Pp x Pp

75 % potomků bezrohých  (z toho 25 %  bezrozí homozygoti PP a 50 % bezrozí heterozygoti Pp), 25 % potomků rohatých


4. Oba rodiče bezrozí, jeden heterozygot Pp, jeden homozygot PP: 

Pp x PP

100 % potomků bezrohých, z toho 50 % homozygoti PP a 50 % polovina heterozygoti Pp


5. Oba rodiče rohatí:
pp x pp

100 % potomstva bude rohaté

Tento příklad je pouze ilustrační, aby bylo dobře patrné, že z rohatých rodičů se bezrohé tele nenarodí (šance na vznik nové bezrohé mutace je minimální)


Dědičnost je v případě bezrohosti poměrně jednoduchá, ovšem pro účely šlechtění je pro chovatele velice dobré vědět, zda jeho bezrohé zvíře, potomek bezrohých rodičů, je heterozygot či homozygot. 

Jak si můžete všimnout výše, veškeré potomstvo homozygotů je 100% bezrohé, u heterozygotů se ještě může vyskytnout potomek s rohy.

Znalost statusu bezrohosti (Pp nebo PP) je nedílnou součástí GD Scanu.


Je to skutečně tak jednoduché?

O bezrohosti skotu již bylo sepsáno mnoho, dědičnost je poměrně jasná, selekce jednoduchá, dnes již každý chovatel má povědomí o tom, co genetická bezrohost znamená. 

Rovněž dnes každý chovatel ví, že genetická bezrohost není jen o bezrohosti samotné, ale že její projev mohou komplikovat tzv. volné rohy, nebo-li scurs, které sice rohy připomínají, ale v mladém věku nejsou pevně spojeny s lebkou, proto jsou tzv. volné, pohyblivé rohy. K osifikaci tkáně však může dojít v pozdějším věku, pak už je roh k nerozeznání od klasického, přestože zpravidla nedorůstá jeho velikosti a nejčastěji se setkáme pouze s drobnými volnými rohy. 

Objevují v mladém věku, kolem 3.měsíce, mohou se však vyskytnout i dříve a při odrohování jsou snadno zaměněny za rohy klasické (rozdílem je pouze zmiňovaná pohyblivost). Příčinný lokus volných rohů leží sice na jiném chormozomu, ale je-li zvíře bezrohé, mohou se u něj tyto nepravé rohy objevit (u rohatých zvířat se volné rohy nikdy nevyskytnou). 

Jejich dědičnost je o něco složitější než je tomu u bezrohosti, neboť dědičnost volných rohů je pohlavím ovlivněná - zjednodušeně řečeno, u heterozygotního genotypu Scsc samci nepravé rohy mají, zatímco samice ne. Pro označení zvířat s volnými se používá písmeno V.

Volné rohy a jejich dědičnost by však již byly námětem jiného článku...